Co se děje?

Za posledních 14 dnů jsme příliš vzrušujících příhod nezažili, a když jo, tak se jednalo spíš jen o takové mikrovzrušení. Důvodem jsou přijímačky na FAMU. Já se pokouším dostat na režii (protože na kameru nemám dost fotek) a Klárka se pokouší dostat na scénáristiku (protože na režii nemá dost natočených filmů). Naštěstí jsem díky svému mnohaletému úsilí dal dohromady 3 filmy, které po nás chtěli, ale zbývalo mi ještě nafotit fotosérii, pro níž jsem zneužil Lucase a našeho německého kámoše Andrease. Jmenuje se "nemáš cigárko?" Klárka to má horší. Za necelé dva týdny musí napsat třístránkovou synopsi, 3 povídky, 2 rozbory a bůhvícoještě. Mumlá si teď pořád něco pro sebe, poslouchá 4 hodiny v kuse jednu písničku a snaží se vykřesat povídku z kdejaké návštěvy toalety.
Poslední 2 čtvrtky jsme byli v centru po hospodách. Tím, že bydlíme kousek od školy přicházíme od značnou část nočního života. Ale jednou týdně to stačí, protože alkohol je tady nechutně drahý a draze nechutný. Pivo točí zásadně bez pěny, ať už se jedná o místní pivní jedničku, Goldstar, nebo českého Kozla, který se tady těší značné přízni. Zrovna včera jsme byli na párty, kde hrál funky DJ. Hodně příjemná záležitost, poznali jsme nové exchangáky a pokecali jsme polsky. Už jsme se naučili místní ceny, takže taxík domů vyšel na polovic.
Taky jsme začali točit dokument o jedné Polce, která pracuje na palestinské straně jako dobrovolník. Poprvé jsme ji potkali na naší první párty v Betlémě, kde mě dostala svým naivním extrémismem. Bohužel jsme tuhle chvíli propásli a ona už je usazeně racionální. Co naplat, aspoň nás pozvala na pavidelné páteční demonstrace. Bohužel dneska měla něco důležitého v Hebronu, takže se můžeme vyřádit až příští týden. Samozřejmě proizraelsky.

A zde jsou slíbené fotky pro ty, co nemají facebook (z výleu do Hebronu a Jericha):